Kulturně historický kurz v Praze

Od pondělí 20. dubna do čtvrtka 23. dubna absolvovali žáci 9. ročníku kulturně historický kurz v Praze.

Protože je tento vzdělávací kurz zaměřen na postižení kulturních a politických dějin Prahy, je jeho nedílnou součástí návštěva nejen historických míst Prahy, ale i divadelních představení, aktuálních výstav, Parlamentu České republiky či televize. Více se můžete dočíst v reportážích, jež z každého dne pro vás připravili naši deváťáci.

Pojďte se na Prahu stověžatou podívat jejich očima!

Pondělí 20. 4.

Náš čtyřdenní výlet do Prahy začal ráno odjezdem z Jablonce. Po příjezdu do Prahy jsme cestovali metrem a tramvají. Hned při prvním přesunu se stala menší komplikace, protože Oskar nenastoupil do tramvaje. Nakonec za námi ale dojel a mohli jsme pokračovat v programu.

Tramvají jsme se přesunuli směrem k Pražskému hradu, kde jsme byli ubytovaní. Bydleli jsme u kapucínů poblíž Lorety, naproti Ministerstvu zahraničí. Po příjezdu jsme se ubytovali a poté vyrazili na první program.

Z Pražského hradu jsme se vydali dolů Nerudovou ulicí, která je známá svými domovními znameními a patří ke Královské cestě. Cestou jsme si tato znamení prohlíželi a všímali si historických domů kolem nás. Nerudovou ulicí jsme došli až na Malostranské náměstí před chrám svatého Mikuláše. Tam jsme se zastavili u morového sloupu a krátce jsme si o tomto místě povídali.

Potom jsme šli na exkurzi do poslanecké sněmovny. Nejdříve jsme zhlédli krátké video, potom nám paní průvodkyně ukázala různé zajímavosti, například model poslanecké sněmovny. Nakonec jsme se podívali i přímo do jednacího sálu a mohli jsme přijít až k řečnickému pultu.

Po návštěvě poslanecké sněmovny jsme se vrátili do chrámu svatého Mikuláše. Tam jsme dostali úkoly zaměřené na barokní styl. Měli jsme hledat různé znaky baroka a všímat si výzdoby, tvarů a celkového vzhledu chrámu. Díky tomu jsme si mohli lépe uvědomit, jak barokní stavby působí a čím jsou typické.

Večer jsme se ještě věnovali přípravě na Květnovou školní slavnost. První den byl plný přesunů, poznávání historických míst a také zajímavé návštěvy poslanecké sněmovny.

Ondra Žižka

Úterý 21. 2.

Ráno jsme vstávali v 6:30 a vůbec se nám nechtělo. V 7:10 jsme vyrazili na snídani a jídlo tam bylo celkem dobré na to, že jsme byli v nemocnici. Poté jsme šli po dlouhých schodech na Petřínskou rozhlednu, kterou jsme někteří vyšli až nahoru, kde byl krásný výhled na celou Prahu. Pak jsme šli na Pražský hrad a byli jsme i v chrámu sv. Víta, ale bylo tam až moc lidí. Prošli jsme i Královskou zahradu, kde jsme měli chvíli pauzu a rostly hezké květiny. Pak jsme šli na výstavu Svatovítského pokladu v zrcadle současného umění do Jízdárny Pražského hradu, kde byly nádherné exponáty a obrovská chodidla. Navštívili jsme také baziliku sv. Jiří, tam se mi to moc nelíbilo, protože to bylo moc obyčejné. Potom jsme už konečně šli zpět do kláštera, kde jsme měli chvíli pauzu na nachystání se do Divadla v Dlouhé na představení Něha. Do divadla jsme jeli cca v 17:00 tramvají. Všichni se nám s Eliškou divili, že máme holé nohy kvůli šatům. Ale víte co, nám zima nebyla (Elišce jenom malinko). Ještě před divadlem jsme měli rozchod v Palladiu, kde jsme se Eli málem ztratily, ale to nevadí, protože jsme potkaly dva influencery. První byl Oliver z druhé řady Love Islandu a pak jsme viděly Stejka. Pak jsme se už vydali do divadla, představení bylo docela vtipné a bylo to snad poprvé, co mě divadlo bavilo. Sice se většině nechtělo, ale po divadle jsme se šli projít na Karlův most, který byl nádherně osvětlený. V 22:45 jsme jeli zpět tramvají a vrátili jsme se asi až ve 23:10. Byl to skvělý den plný zážitků a moc jsme si to užili.

Kája Kabelková a Eliška Pešková

Středa 22.4.

Dnešek v Praze byl opravdu našlapaný. Nejdříve jsme šli k Lennonově zdi, kde jsme si udělali třídní fotku, a pak se prošli přes Kampu až na Karlův most. Potom jsme zašli do krypty, kde se ukrývali parašutisté z atentátu na Heydricha. Bylo to dost silné, vidět ty stopy po střelbě a to místo naživo.

Pak jsme se přesunuli do TV Prima. Ta prohlídka byla sice zajímavá, ale trvala opravdu nekonečně dlouho a ke konci už jsme všichni měli šílený hlad. Hned jak nás pustili, skočili jsme do Žabky pro jídlo, abychom vůbec přežili cestu na ubytko. Tam jsme měli asi jen hodinu na přípravu, abychom vypadali trochu k světu.

Když jsme se hodili do gala, jeli jsme do Divadla na Vinohradech na muzikál Balada pro banditu. Bylo to úplně super, fakt nás to bavilo (jak jinak byl tam Marek Lambora). Po divadle jsme se ještě jeli mrknout na noční Václavák, a pak už jen metrem na ubytko a rovnou do postele. Byl to boží den, i když jsme úplně mrtví!

Anežka Kottíková

Čtvrtek 23. 4.

Čtvrtek, poslední den naší divoké výpravy, byl hned z rána šílená jízda. Domluvený sraz v 7:10 byl velmi orientační, protože, když už všechny dívky čekaly před ubytováním připravené vydat se na snídani, donesla se k nim zpráva, že kluci teprve vstali. Když jsme se později vyptávaly svědka (Ondry Žižky), vypověděl jen: “ Sice jsme si dali tři budíky, ale ani jeden nefungoval.” Po výborné snídani, kde každý ještě dostal čokoládové vajíčko, jsme vyrazili směr senát neboli Valdštejnský palác. Prohlédli jsme si veliké zahrady paláce i krápníkovou jeskyni se sovami. Nejvíc nás ale všechny upoutali barevní kapři a pávi. Poté, co jsme si všechno prohlédli, jsme pokračovali dál v naší túře do Židovského muzea.  Po cestě do muzea jsme se ještě zastavili a podívali se na Rudolfinum a filozofickou fakultu, řekli jsme si pár zajímavostí a připomněli si oběti střelby u pomníku, který byl věnován obětem této tragédie. V Židovském muzeu nás přivítal moc milý pán, který nás provázel po synagogách a židovském hřbitově. Všichni chlapci dostali kipu (jarmulku), kterou po dobu prohlídky nosili. Podívali jsme se na židovskou radnici a její podivný orloj, prošli jsme si Staronovou synagogu, kde byl podle pověsti stvořen Golem, zašli jsme i do Maiselovy synagogy, tam nám pan průvodce pověděl trochu víc o tóře. Naše poslední zastávka prohlídky byla v Pinkasově synagoze, kde se nachází výstava obrázků, které nakreslily židovské děti v Terezíně. Výstava byla pro všechny velmi smutná a emotivní. Vedle synagogy také leží židovský hřbitov, ten jsme si také prošli a zašli se podívat i na hrob rabi Löva. Po skončení prohlídky jsme se vydali zpátky na naše ubytování pro kufry, ale ještě po cestě jsme se podívali na Staroměstské náměstí a nakoukli na nádvoří Lorety. Pak jsme už jenom popadli naše kufry a vydali se na Černý Most, kde jsme nasedli na autobus směr Jablonec. Tím jsme ukončili naše čtyřdenní dobrodružství plné zážitků a nově nabytých vědomostí.

Tereza Brouzdová